Městská památková zóna

Hlavní stránka » O městě » Městská památková zóna

Chrudim lze charakterizovat jako jednu z nejkvalitnějších a největších městských památkových zón ve východních Čechách. Na území města jsou rozsáhlé památkové komplexy, jejichž regenerace je po technické i finanční stránce velice náročná. Městská památková zóna byla vyhlášena v roce 1990, má zachovanou středověkou strukturu s památkově významnou zástavbou se starými hradbami. Historické jádro si zachovalo funkci městského centra.

Městská památková zóna

  1. Wiesnerův dům
  2. Komplex muzejních budov
  3. Bývalý Koželužský mlýn - Soukenická valcha
  4. Rodný dům Josefa Ressela
  5. Khomovský dům
  6. Stará radnice
  7. Pardubická fortna a Ceregettiho dům
  8. Sloup Proměnění Páně s kašnou
  9. Arciděkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie
  10. Kapucínský klášter se zahradou a kostelem sv. Josefa - Muzeum barokních soch
  11. Bašta Prachárna (kulturní památka)
  12. Kostel sv. Michaela
  13. Novoměstská kašna
  14. Na Puši
  15. Náměstí U Vodárny
  16. Mydlářovský dům
  17. Rozvodovský dům
  18. Rodný dům Jana Nepomuka Štěpánka
  19. Myší díra (též Tmavá fortna) - hradby
  20. Empírový dům - Labore et Favore
  21. Divadlo Karla Pippicha
  22. Kostel sv. Kateřiny
  23. tzv.Kotěrova vila

Městská památková zóna má rozlohu 52 ha a na území města je 98 nemovitostí zapsaných v seznamu nemovitých kulturních památek - z toho 60 ve vlastnictví města Chrudim. Od roku 1995 je město přihlášeno do Programu regenerace městských památkových rezervací a zón a na základě schválené koncepce tento projekt úspěšně realizuje.

Město Chrudim bylo nominováno Sdružením historických sídel Čech, Moravy a Slezska na titul "Historické město roku 2002" v soutěži o nejlepší přípravu a realizaci programu regenerace městských památkových rezervací zón.Tento titul obdrželo o 11 let později v roce 2013.

1. Wiesnerův dům

Wiesnerův důmWiesnerův dům

  • Masarykovo náměstí čp. 55/IV (kulturní památka)
  • Předchůdci dnešního objektu, zvaného podle bývalých majitelů Kuchynkovský či Wiesnerův dům a také Neuperský dvůr, jsou písemně doloženi od roku 1599. Sídlila zde řada šlechtických rodin, v roce 1742 jej navštívil pruský král Fridrich II. Veliký. V roce 1871 objekt zakoupil továrník František Wiesner a dle projektu Františka Schmoranze ml. jej nechal přestavět do současné klasicistní podoby. Průčelí je zdobeno sochou Adama a malbou sv. Anny Samatřetí.

2. Komplex muzejních budov

Komplex muzejních budovKomplex muzejních budovKomplex muzejních budovKomplex muzejních budov

  • Široká ulice čp. 85/IV a 86/IV (kulturní památka)
  • Centrum chrudimského kulturního života, objekt tzv. Muzea, tvoří 2 budovy, které byly postaveny pro potřeby někdejšího Průmyslového muzea pro východní Čechy v Chrudimi. Obě (pseudorenesanční i pseudobaroková) byly postaveny podle návrhu pražského architekta Jana Vejrycha v letech 1898 - 1901. Pozornosti návštěvníků si, kromě sbírek Regionálního muzea, zaslouží především překrásný koncertní sál, mimořádná umělecká výzdoba obou budov a v neposlední řadě i tři umělecké památky nacházející se v jejich interiéru (dva gotické a jeden renesanční portál).

3. Bývalý Koželužský mlýn - Soukenická valcha

Bývalý Koželužský mlýn - Soukenická valchaBývalý Koželužský mlýn - Soukenická valcha

  • ulice Čs. Partyzánů čp. 4/IV
  • Původní soukenická valcha byla po hustitských válkách spojena s nově přistavěným mlýnem, o němž se výslovně hovoří roku 1459. Pokud byl malý stav vody, dostávala přednost valcha a mlýn stál. Přízvisko ,,Koželužský" dostal mlýn někdy na počátku 18. století podle nedaleké stoupy na tlučení třísla pro koželuhy. Jméno Polívkův obdržel pro změnu podle Eduarda Polívky, který jej koupil v roce 1900 a zřídil zde též pilu a krupařství. V roce 1932 objekt částečně vyhořel, ale ještě roku 1951 jej provozoval nájemce František Plecháček. Po zrušení mlýna sloužila budova např. okresnímu plemenářskému středisku, po restituci ji zakoupil soukromý majitel, který v roce 2003 provedl přestavbu pro komerční účely. V okolí objektu lze shlédnout výsledky velkorysého programu regenerace původem středověkého náhonu.

4. Rodný dům Josefa Ressela

Rodný dům Josefa ResselaRodný dům Josefa Ressela

  • Široká ulice 124/I (kulturní památka)
  • V tomto domě se narodil a prožil své dětství Josef Ressel (1793 - 1857) - vynálezce lodního šroubu.

5. Khomovský dům

Khomovský dům

  • Resselovo náměstí čp.112/I (kulturní památka)
  • Původně gotický dům vyniká renesančním a empírovým portálem, z doby baroka pochází fasáda a socha Panny Marie. Písemně je dům doložen od roku 1546, nacházíme jej na nejstarším vyobrazení hlavního chrudimského náměstí z roku 1587. Jméno domu pochází od rodiny Khomovy, která jej získala roku 1868. Objekt má dramatickou historii, například v roce 1588 zde zabij jeho majitele blesk, v roce 1910 došlo ve sklepě k výbuchu, který zmařil dva lidské životy.

6. Stará radnice

Stará radniceStará radnice

  • Resselovo náměstí čp. 1/I (kulturní památka)
  • Radnice zde stojí od první poloviny 15. století. Rozsáhlá přestavba, vč. zhotovení nápisu v přízemí a překlenutí Fortenské ulice, se uskutečnila kolem roku 1560. Barokní fasádu obdržel objekt v roce 1720, sochy Iustitia a Caritas byly instalovány po požáru v roce 1806, hodiny v roce 1836. Kromě správy města, zde byl svého času umístěn městský archiv, vězení, mučírna, sklad střelného prachu, okresní soud, vyšívačská škola a policejní úřad.

7. Pardubická fortna a Ceregettiho dům

Pardubická fortna a Ceregettiho důmPardubická fortna a Ceregettiho dům

  • Fortenská ulice čp. 43/I (kulturní památka)
  • Počátky domu sahají do 14. století. Vedle domu byla zřízena v 15. století branka pro pěší, tzv. Pardubická fortna (poprvé se zmiňuje v roce 1459 jako "stará fortna"), doplněná z vnější strany barbakanem (dnes dům čp. 98/VI). V přízemí se nachází sál s bohatě štukovaným stropem asi z poloviny 18. století, patrně dílo malíře Josefa Ceregettiho a štukatéra Ignáce Ceregettiho.

8. Sloup Proměnění Páně s kašnou

Sloup Proměnění Páně s kašnouSloup Proměnění Páně s kašnou

  • Resselovo náměstí (kulturní památka)
  • Pískovcový barokní sloup z let 1719 - 1732 od několika sochařů a kameníků. Kašny byly vybudovány v letech 1842 - 1843. Na střední části 18 metrů vysokého sloupu se Ježíš provázený Mojžíšem a Eliášem představuje apoštolům Petrovi, Jakubovi a Janovi jako syn Boží. Na vrcholu sloupu je Bůh Otec, nad Ježíšovou hlavou Duch svatý v podobě holubice. Dvanáct postav protimorových a dalších patronů v dolní části sloupu tvoří světecký doprovod.

9. Arciděkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie

Arciděkanský chrám Nanebevzetí Panny MarieArciděkanský chrám Nanebevzetí Panny MarieArciděkanský chrám Nanebevzetí Panny Marie

  • Resselovo náměstí (kulturní památka)
  • Gotický trojlodní kostel ze 13. až 14. století, vícekrát přestavovaný. Poslední velká dostavba proběhla ve druhé polovině 19. století pod vedením Františka Schmoranze. Z té doby pochází dvojice novogotických věží a průčelí budovy. Kostel je trojlodní, s dlouhým presbytářem a několika přístavky.

10. Kapucínský klášter se zahradou a kostelem sv. Josefa - Muzeum barokních soch

Kapucínský klášter se zahradou a kostelem sv. Josefa  

  • Školní náměstí čp. 11/II (kulturní památka)
  • Barokní kostel ze 17. století, součást kapucínského kláštera budovaného od roku 1656. Kostel byl vysvěcen v roce 1665. Nad vchodem do kostela je pískovcová socha sv. Josefa z roku 1702. Klášter byl po zrušení v roce 1949 zcela přestavěn.V jednolodní budově s loretánskou kaplí a Božím hrobem se v současnosti nachází Muzeum barokních soch. Prostory jsou využívány  pro koncertní účely, výstavy či svatební obřady. Jejich součástí je i kinosál. Více informací na http://www.mubaso.cz

11. Bašta Prachárna (kulturní památka)

Bašta Prachárna (kulturní památka)Bašta Prachárna (kulturní památka)

  • Bašta stojí v severovýchodním nároží městského opevnění. Byla postavena v roce 1435 a určena pro obranu ručními palnými zbraněmi. Jedná se o nejmladší prvek městského opevnění. V současné době se zde nachází expozice o městském opevnění.

12. Kostel sv. Michaela

Kostel sv. MichaelaKostel sv. MichaelaKostel sv. Michaela

 

  • Tyršovo náměstí (kulturní památka)
  • Pozdně gotický hřbitovní kostel z let 1519 - 1521. Jednolodní budova je zachována v téměř původní podobě. Vybavení (oltáře, epitafy a další) pochází z 16. - 18. století. Do vnějších stěn jsou zazděny náhrobníky, z nichž několik desítek je renesančních z druhé poloviny 16. století a začátku 17. století. Hřbitov kolem kostela byl zrušen v roce 1881 a přeměněn na park. V parku jsou sochy Panny Marie a Ježíše Krista z první poloviny 18. století.

13. Novoměstská kašna

Novoměstská kašnaNovoměstská kašna

 

  • Žižkovo náměstí (kulturní památka)
  • Kašna z roku 1873 je vyzdobena barokními sochami z bývalého parapetu před kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Autorem většiny soch je pravděpodobně sochař J. P. Čechpauer.

14. Na Puši

Na Puši

 

  • Žižkovo náměstí čp. 104/II (kulturní památka)
  • Poprvé se připomíná v roce 1688. Dům je přistaven k hradbě chrudimského Nového města z 15. století. Opevnění nebylo pravděpodobně dokončeno. Součástí domu je věž - původně renesanční vodárna, z níž se rozváděla voda do města a později také do Kapucínského kláštera.

15. Náměstí U Vodárny

Náměstí U VodárnyNáměstí U VodárnyNáměstí U Vodárny

 

  • Jedno z nejpůvabnějších zákoutí města dostalo název podle tzv. Staré vodárny - čp. 111/II (kulturní památka). Vodárna postavená v roce 1670 vytlačovala vodu nahoru do vodárenské věže Na Puši, odkud byly zásobovány dvě kašny ve vnitřním městě a Kapucínský klášter nacházející se tehdy za městskými hradbami. Objekt s barokním jádrem byl do současné novogotické podoby přestavěn v roce 1852. Na náměstí se dále nachází památkově chráněný objekt klasicistního domu čp. 138/II s původními vraty a zachovanou vnitřní kompozicí.

16. Mydlářovský dům

Mydlářovský důmMydlářovský dům

 

  • Břetislavova ulice čp. 74/I (kulturní památka)
  • Původně dvojkřídlý gotický dům. V letech 1573 - 1577 byl přestavěn nákladem chrudimského měšťana Matěje mydláře na monumentální renesanční objekt s arkádovým průčelím doplněným alegorickými reliéfy. Tato rodina držela dům do roku 1698. V roce 1972 byla stavba zrekonstruována pro Muzeum loutkářských kultur.

17. Rozvodovský dům

Rozvodovský důmRozvodovský dům

 

  • Resselovo náměstí čp. 76/I (kulturní památka)
  • Měšťanský dům s gotickým jádrem, renesančními prvky v interiéru a empírovou fasádou s alegorickými náměty a figurální výzdobou. Dům je doložen písemně od roku 1592, za Třicetileté války velmi zpustl. Nynější podoba pochází z přelomu 18. a 19. století. Své jméno získal od rodiny Rozvodovy, která jej vlasnila v letech 1787 až 1889.

18. Rodný dům Jana Nepomuka Štěpánka

Rodný dům Jana Nepomuka ŠtěpánkaRodný dům Jana Nepomuka Štěpánka

 

  • Štěpánkova ulice 89/I (kulturní památka)
  • Původně gotický, renesančně přestavěný měšťanský dům s klasicistní fasádou. Rodný dům dramatika a jednoho z ředitelů pražského Prozatimního divadla Jana Nepomuka Štěpánka (1783 - 1844).

19. Myší díra (též Tmavá fortna) - hradby

Myší díra (též Tmavá fortna) - hradbyMyší díra (též Tmavá fortna) - hradby

 

  • Štěpánkova ulice čp 85/I
  • Na jižní straně hradeb existující ,,Tmavá fortna" je tvořena úzkým zaklenutým průchodem mezi domy čp. 85/I a 86/I ve Štěpánkově ulici. Tato fortna byla vystavěna dodatečně v 15. století na úkor domu čp. 85/I. V roce 1439 se v písemných pramenech uvádí jako ,,Nová".

20. Empírový dům - Labore et Favore

Empírový dům - Labore et FavoreEmpírový dům - Labore et Favore

 

  • Koželužská ulice čp. 106/III
  • Dům je na tomto místě doložen písemně od roku 1649. V roce 1797 objekt zakoupil Šebestián František Vencl a zřídil zde továrnu na zpracování bavlny. Patrně z této doby pochází empírová podoba domu s nápisem ,,Labore et Favore"(prací a přízní) a bohatě zdobeným tympanonem.

21. Divadlo Karla Pippicha

Divadlo Karla PippichaDivadlo Karla Pippicha

 

  • ulice Čs. Partyzánů čp. 6/IV (kulturní památka)
  • Divadlo Karla Pippicha bylo postaveno v letech 1931 - 1934 ve stylu civilního konstruktivismu dle projektu J. Freiwalda a J. Böhma. Základní kámen byl položen 28. října 1931. Divadlo bylo slavnostně otevřeno 18. února 1934 Smetanovou operou Libuše v provedení chrudimských ochotníků. Až do roku 1992 zdobil jeho průčelí originál sochy múzy komedie Thálie, která je v současné době umístěna před Základní uměleckou školou. Divadlo nese jméno po Karlu Pippichovi (1849 - 1921), významném hudebníkovi, divadelníkovi, režisérovi a zpěvákovi. Za jeho působení byla Chrudim nazvána "Athénami východních Čech".

22. Kostel sv. Kateřiny

Kostel sv. Kateřiny

 

  • Havlíčkova ulice (kulturní památka)
  • Gotický kostel ze 14. století, zásadně přestavěný v první polovině 16. století. Po požáru v roce 1850 byl opraven do dnešní podoby. Kostel je trojlodní, s pětiboce uzavřeným presbytářem a jednou věží.

23. tzv. Kotěrova vila

Kotěrova vilaKotěrova vila

 

  • Fibichova ulice čp. 27/III
  • Stavba byla dlouho připisována významnému architektovi Janu Kotěrovi. Jejím autorem byl však jeden z jeho prvních žáků na pražské Uměleckoprůmyslové škole Jan Šachl. Stavitelem pak Filip Trdlica. Dům byl postaven v roce 1907 na objednávku přátel projektanta, manželů Sýkorových.

Chrudim - rok 1620