Místa utrpení, smrti a hrdinství
Vězni z českých zemí v nacistických koncentračních táborech.
1. října – 8. prosince 2015
Budova muzea, Havlíčkova 614, Hlinsko
„Ti z vězňů, kteří nebyli likvidováni bezprostředně po příchodu do táborů, byli nasazováni na otrockou práci a vystaveni nepředstavitelnému utrpení v podmínkách táborového života. Byli mezi nimi desetitisíce vězňů z českých zemí. Jim je věnována výstava, jež chce připomenout památku obětí, ale i utrpení a statečnosti těch, kteří se před sedmdesáti lety dožili osvobození. Jejich osudy nesmí být zapomenuty.“
V Hlinsku konec války se svými blízkými již neprožili ti, kteří zahynuli v koncentračních táborech, byli umučeni při zatýkání, padli hrdinskou smrtí na pražských barikádách.
VLADIMÍR AKRMAN *1916 v čp. 70
Umučen v Mauthausenu 6. 5. 1942.
BOHUMIL BURKOŇ *1918 v čp. 518 (Lázně)
Zemřel 29. 8. 1943 v Langenbiclau (od r. 1945 Bielawa).
ANTONÍN ČEJP *1883 čp. 129
Zemřel 17. 4. 1945 v Terezíně.
FRANTIŠEK DVOŘÁK *1883 v čp. 933
Zemřel 12. 9. 1942 v Litoměřicích.
JAROSLAV DVOŘÁK * 1920
Padl 6. 5. 1945 na barikádách na Náměstí republiky v Praze.
Milán Pantůček * 1884 v čp. 89
Zemřel v Dachau.
VLADIMÍR Odvárka *1918 v Blatně
Padl u zátarasů před budovou někdejšího okresního soudu v Hlinsku.
Pamětní žulová deska je umístěna v budově Městského úřadu na Adámkově třídě, čp. 554 v Hlinsku.
JAN SADÍLEK *1884 v Hlinsku
Major ruských legií – oběť 2. světové války. Zemřel hrdinskou smrtí 8. 7. 1940 v Preslově ulici v Praze.
Žulová pamětní deska je umístěna vpravo od vchodu do budovy Gymnázia K. V. Raise. Odhalení 28. října 1947.
VLASTIMIL SEVERIN *1896 v čp. 424
Hasičský činovník. Umučen 19. 3. 1945 v Terezíně.
Pamětní žulová deska je umístěna na fasádě budova hasičské zbrojnice v Toufarově ulici čp. 124. Autor desky: akademický sochař Karel Lidický.
František Taussig * 1909 v čp. 14
Popraven 29. 9. 1942 v Praze.
VIKTOR TAUSIK * 1890 v čp. 682
Zemřel 1. 8. 1944 v Terezíně.
MARIE VRABCOVÁ – SVOBODOVÁ *1914 v čp. 724
Popravena 19. 6. 1942 v Praze
Osud hlineckých Židů
V průběhu roku 1942 se dále upřesňovala evidence Židů v rámci okresů. Následovaly další podrobné dotazníky a příprava k transportům do vybudovaného ghetta Terezín. Tak nastalo pro drtivou většinu Židů poslední dějství započaté tragédie. Hlinečtí Židé odjeli do Terezína transporty 5.a 9. prosince 1942. Poměry v ghettu byly zoufalé, nacisté „řešení našli“. Byly to transporty do vyhlazovacího tábora Osvětim. Znám je pouze jeden z třiceti devíti hlineckých Židů, který přežil nacistické běsnění, a tím byl továrník Schur. František Schur, jehož manželku a děti umučili nacisté v Osvětimi, věnoval po válce rodinnou vilu pro účely dětského domova.
„Jednám jistě v duchu své drahé ženy, věnuji-li dům, který byl symbolem našeho rodinného štěstí, hlineckým dětem. Tam, kde hlaholil kdysi šťastný smích, nechť se opět ozývá dětské veselí. Nechť tento Dětský domov Marie Schurové zůstane věčnou a vděčnou památkou její šlechetné bytosti.“
K připomenutí odsunu Židů v Hlinsku do fašistických koncentračních táborů v roce 1942 byla Schurův dům (dnes DDM) instalována v prosinci 1992 pamětní deska s nápisem:
Dům Marie Schurové, která zahynula i s dětmi v koncentračním táboře
K těm, kteří zahynuli v koncentračních táborech, patřila i celá rodina Vohryzkových, kteří bydleli naproti muzeu v Hlinsku.
Ve sbírce muzea se nachází a je vystaven unikátní fotodeník o počátcích fašistického útlaku Židů, kteří byli nasazeni na práce při budování železniční přeložky v Havlíčkově Brodě.
Fotodeník poslal Jindra Vohryzek svému známému do Hlinska, aby mu ho schoval do návratu.
Jana Vašková, MMG Hlinsko
1
